Dagmar Šubrtová (*1973) je umělkyně, která vychází z čisté materiálové sochařské práce. Narodila se v Duchcově v severních Čechách, dlouhodobě žije a tvoří na Kladensku. Jako umělkyně a kurátorka pracuje nejčastěji s fenoménem site-specific (tedy vždy originálně vytvořené dílo přímo pro dané místo), kdy se snaží nacítit hmotu a prostor spolu s jeho transformací. Její umělecká práce je neodmyslitelně spojena s krajinným postindustriálním rázem, kde se těžilo či ještě těží uhlí, a působením těžby na její okolí. Černá i hnědá hornina – uhlí –, která je v dnešní době vnímána negativně, tvoří v jejích pracích důležitou esenci.

Jako kurátorka v období 2002–2010 vedla Galerii Mayrau v Hornickém skanzenu v bývalém hlubinném dole Mayrau u Kladna. A právě sem se znovu s autorkou vydáváme. Do popředí jejího zájmu přichází fascinace uhelnými haldami, jejich specifičností pro okolí – faunu a flóru – přinášejícími bohatý ráz postindustriální krajině. Autorka zkoumá sílu přírody a zároveň předkládá skutečnost převahy unifikované krajiny. 

Dagmar Šubrtová (*1973) je umělkyně, která vychází z čisté materiálové sochařské práce. Narodila se v Duchcově v severních Čechách, dlouhodobě žije a tvoří na Kladensku. Jako umělkyně a kurátorka pracuje nejčastěji s fenoménem site-specific (tedy vždy originálně vytvořené dílo přímo pro dané místo), kdy se snaží nacítit hmotu a prostor spolu s jeho transformací. Její umělecká práce je neodmyslitelně spojena s krajinným postindustriálním rázem, kde se těžilo či ještě těží uhlí, a působením těžby na její okolí. Černá i hnědá hornina – uhlí –, která je v dnešní době vnímána negativně, tvoří v jejích pracích důležitou esenci.

Jako kurátorka v období 2002–2010 vedla Galerii Mayrau v Hornickém skanzenu v bývalém hlubinném dole Mayrau u Kladna. A právě sem se znovu s autorkou vydáváme. Do popředí jejího zájmu přichází fascinace uhelnými haldami, jejich specifičností pro okolí – faunu a flóru – přinášejícími bohatý ráz postindustriální krajině. Autorka zkoumá sílu přírody a zároveň předkládá skutečnost převahy unifikované krajiny.